 |
| Carcassonne |
Je neděle půl osmé večer a já jsem schoulená ve stanu a zasedám ke psaní po třech dnech v národním parku v Pyrenejích. Venku leje jako z konve, skoro čekám, že to stan nevydrží. Tak uvidíme :) Ale zpět ke čtvrtku, kdy se probouzíme do parného slunného rána. Pokus sbalit rychle se opět nedaří, ale Bobáci si už zvykají tak ani nebrblají :) Zaplatíme nocleh a auto necháme před kempem na parkovišti. Do pevnosti vyrážíme po svých. Carcassonne je vyloženě dech beroucí, takže se zdržíme pomalu půl den procházením jak po rušných uličkách tak po hradbách.
 |
| Jezero Montbel |
Plán je dnes dorazit do národního parku Aiguestortes i Estany de Sant Maurici, ale protože cesta je dlouhá, tak ještě stavíme u jezera Montbel na koupačku. Maličko tu fouká, takže Bobáci se jen smočí a jdou se nadlábnout, zatímco já si užívám nádherně teplé a čisťoučké vody.
 |
| Jo pasou se tam :) |
Nakonec se rozhodujeme vyhnout se dálnici a do Pyrenejí jet po menších silničkách, ale za to přes kopečky. V rámci toho jedeme i přes původně úmyslně vynechanou Andorru, kde na popud věčně hladové Jáji stavíme a doplňujeme zásoby. Andorra sama o sobě úplně nepřekvapí. Není tu ani moc levno a navíc plno lidí a kolon. Alespoň je zasazená do nádherné krajiny a krávy se tu pasou na kruhových objezdech. Pokračujeme dál přes hranice až do Španělska.
Do Espotu, jednoho ze dvou nástupních měst do parku, se dostáváme kolem osmé večer, chvilku pendlujeme mezi 3 kempy, abychom vybrali ten nejlevnější, nakonec se stejně vracíme k prvnímu nejhezčímu, protože tu všechny stojí stejně. V místní restauraci ještě na rychlo dáváme hnusnou, levnou pizzu a jdeme spát. Hrozně tady fouká a je docela zima. Budíka nařizuji na 6:30. Musíme balit na dva dny do hor.
Žádné komentáře:
Okomentovat