Den devátý - Rimini/Pineto

Tak přesun a cestování trochu na divoko nám perfektně začíná hned jak dopíšu večer včerejší blok a jdeme spát. Kája tak vehementně zavře dveře od obytky, až mu v ruce zůstane zlomené madlo ode dveří. Což by sám osobě nebyl takový problém, kdyby to nebyl náš jediný bezpečnostní prvek. Za toto madlo jsme totiž kurtovali dveře k vnitřku vozu tak, že zvenku nebylo možné se dostat dovnitř. No nic, asi vada materiálu (nebo to už Kája přehání s posilkou :D).

Dopoledne ráno si ještě užijeme v kempu. Balení už nám jde opravdu od ruky, takže s holkama stihneme ještě bazén. Ten mimochodem snad každou noc mění, jinak není možné, že je to tak ledový.

Čeká nás skoro 3h přejezd někam k Rimini. Musí říct, že poté co se holky hned na začátku popraly, pokousaly a poškrábaly to zvládly naprosto skvěle. Za odměnu dostávají oběd v mekáči, jak jinak než take away hezky v autě u stolečku. Zastavujeme nakonec až pod Rimini v městečku Misano Adriatico. Kájovi se podaří najít krasné parkoviště u přístavu a já s cácorama si jdeme užít moře a krásné písčité pláže. Ne poprvé na italských plážích nacházíme mraky krásných mušlí. Pomalu se nám už nevejdou do garáže. 

Původně jsme si tu chtěli dát někde pizzu, ale tahle oblast je velmi  málo turistická, takže nakonec vařím rychlou večeři v autě a dáme si jí pěkně na parkovišti. Způsob stolování si určila Eliška a asi to nechám bez komentáře ;). 

Vyrážíme kolem osmé, deváté dál s tím, že holky musí hned usnout. Odpadávají v půl jedenácté. Nechápu čí ty děti jsou. Já už bych spala alespoň třikrát. My to nakonec zapichujeme po půlnoci kousek od dálnice v městečku Pineto na velikém parkovišti. Zákaz nocování tu není a jsou tu další 4 obytky. Trošku nervózní sice jsem, ale jsem tak unavená, že mi ani hluk z nedaleké dálnice vůbec nevadí.

Den sedmý a osmý - Sottomarina

Ráno jsme si příjemně přispali. Balení už nám jde od ruky. Kola zabírají čím dál tím méně místa v garáži a odjezd ze stellplatzu je rutina. Zaplatit, vypustit nádrž se špinavou vodou, naťukat do navigace další kemp a jedeme. Nakonec trochu zpátky a směr jih. Chorvatsko se konat nebude. Verunka vybrala kemp Miramare ve městě Sottomarina, což je přístav obklopený lagunou močálů.

V půli cesty si ještě nakoupíme nejen dobroty námi stále oblíbenějším Aldi a ve vedlejším supervšechno obchodě konečně svíčky proti komárům.

Kousek před kempem nás málem zabije paní v dodávce která jede bez zjevného důvodu v protisměru přímo na nás. Nakonec se naštěstí vrátí kam patří a nemusíme brzdit stylem všechno ze skříněk ven.

V kempu se nás hned u příjezdové brány ujímají a pán na kole nás dokonce "odvede" na naši parcelu. Dostáváme místo hned vedle bazénu a kousek od moře. Holky jsou naprosto spokojené. Kemp je moc krásný, upravený a dost udržovaný. Než Kája udělá základní servis, tak s holčičkama prozkoumáme okolí kempu a hlavně přístup k moři. Je tu nádherný světlý písek, čistší moře, jen hloubka je jak na Loparu.. od kontníků po kolena :D Pozdní odpoledne strávíme v bazénu, který by na můj vkus mohl mít tak o 5stupňů víc. Dětem to ale vůbec nevadí a Eli vesele pokračuje v napodobování Anežky a pokouší se naprosto dobrovolně utopit. Neustále se potápí a snaží se sama plavat, přestože jde po dvou tempech pod vodu. 

Večer to chvíli vypadá, že budeme bez jídla. Po tom co se mi podaří dvakrát shodit jistič naším elektrickým grilem to vzdávám a vařím částečně na plynu v obtyce a částečně na elektrické plotýnce venku. Prostě paráda.. kde asi soudruzi (rozumějte Káju) udělali chybu ve výpočtech, když mi zatrhli plynový gril ;) 6A možná rozsvítí lampičku a s trochou štěstí ohřeje kávu, na gril to bohužel nestačí.

Druhý den se nese v podobné duchu - bazén, moře, bazén, jídlo :D Holky máme už trochu pomlácené. Anež spadla s postele když dělala blbiny, Eli se sedřela na koloběžce a pak nám ji trochu přišláp Kája, ale naštěstí jsou to vše jen drobnosti a máme se fajn. Dokonce tak, že se zítra chceme zkusit přesunout o 400km jižněji. Tak uvidíme co z toho bude, zatím nám to plánování moc nevychází. Jo a mě konečně začíná dovolené, takže večery bez práce :D Stačí že dneska v devět večer uprostřed uspávání italové zahájili mini disco a vytáhly nám holky v pyžamech z postele ven. Zahnali jsme je až v půl jedenácté.

Den šestý - stále Lido di Jesolo

 Noční bouřky nás nějak pronásledují. V noci leje  až tak, že Kája raději stáhne markýzu a sklidí venkovní sezení. Musím říct, že za takového deště si v obytce připadám trošku jako sardinka v plechovce kutálející se po skaliskách. Já toho rozhodně moc nenaspím, naštěstí holkám stačí moje přítomnost a i za neutichajícího řevu relativně spí (Anežka rozhodně). Dneska chceme strávit den na pláži a podle toho vypadá i ráno. Tentokrát jdeme pěškobusem nabalení jak na severní pól nicméně to nese správný výsledek. My se s Kájou vystřídáme na paddle boardu a holky se neskutečně vyřádí jak v moři tak v písku.

 Eli se konečně ve třech letech přestala bát vln a naprosto si je užívá a Anežku už nepálí exém a nechává se strhnout Eli. Jen teda maličko se projevuje její malá fajnovka a bojí se, že šlápne na kraba. Po kom to asi má :D Do Chorvatska to bude chtít pořídit boty do vody, nebo ji tam nedostaneme. Jdybyste si chtěli někdo dát v Italii cofee zero.. tak to není nula cukru ale nula stupňů :D Dostanete kelímek se zmrzlým čímsi ;)

A protože dnes je to pohoda den, tak se rozhodujeme dát si vlastně naší první dovolenkovou večeři z restaurace. A jak jinak než pravou italskou pizzu. Nadšení dosahuje podobných rozměrů jako včerejší losos, jen maminka to má bez práce a nádobí. Po večeři holky navštíví ročního kluka od vedle a pohrají si s ním v italštině. Obě mlčí a jen krčí rameny (občas bychom mohli doma začít mluvit italsky).

Den čtvrtý/pátý - Cavalino - Lido di Jesolo

Na Gardě celou noc pršelo a pršelo takže se ráno probouzíme (někdo spíše probdí) do blátivého rána. Jsem docela ráda, že je v plánu odjezd, protože to bahno teče všude proudem. Kemping za suchého počasí má prostě něco do sebe. Ať se snažíme sebevíc, tak vyrážíme až kolem oběda. Cíl je už moře. Vybrali jsme místo na severu Itálie - Cavalino. Čeká nás dvouhodinový přejezd při kterém zvládáme doplnit ledničku (a taky narvat mrazák zmrzlinama). 

Do kempu dorážíme někdy odpoledne. Maličko nás překvapí, že máme možnost jen tří míst, ale vybíráme v pohodě. Bohužel z plánovaných dvou dní se stává jeden. Láme se zde ceníkový termín a už by nám neplatila slevová karta. Kemp je krásný, malý a rodinný - Camp Italy Cavalino. Rovnou pobalíme věci k vodě a vydáváme se hledat slibovaný bazén. Oproti Gardě je tu voda krásně teplá. Holky se vyříádí do zavíračky a pak ještě zvládáme přesun k moři, kde si dáme "večerní piknik". I moře je relativně teplé (na květen), pláž krásná čistá a plná mušliček. Na všech stranách je spokojenost.

Výjimečně se nám daří holky zahnat před devátou a užijeme si trochu večerní pohody, kterou ale mírně narušují místní komáři. Už asi víme co velkým fukarem do korun stromů stříkalo to auto, co v podvečer jezdilo po kempu. Noc je oproti Gardě krásně klidná a i holky si trošku přispí. I tak zvládáme dopoledne ještě využít bazén a ve 12 opouštíme kemp. Tentokrát máme jen dvacetiminutový přejezd do Lido di Jesolo do tzv. area sosta - italský stellplatz - takové parkoviště se zázemím určené pro obytné vozy a karavany.  Noc nás tu vyjde na 13 euro a k moři to máme kousíček. Místo dostaneme přidělené, uvaříme oběd a rovnou vyrazíme na kolech na pláž. Pláž opět krásná a moře teplé a i ty mušličky se najdou. Konečně se trochu odpočívá. A když to večer uzavřeme girlovanou rybičkou, tak jsou i ty dvě naše cácory spokojené. Zůstaneme zde i zítra.

Den třetí - Peschiera del Garda

Celé dopoledne máme v duchu objevování kempu. To velmi záhy ukončí objevení obřího komplexu bazénů a tobogánů. Voda je ledová a dnes ani není tak teplé počasí, ale to holkám nezabrání v tom strávit zde čas do pozdního oběda. Když je konečně dostaneme domu a nakrmíme přijde na řadu jezero. Konečně vybalíme nově pořízený paddleboard a vydáme se místní oblázkovou pláž. Výhled je to opravdu nádherný a jezero působí skoro jako moře. No dost skoro :D Já asi stárnu a jsem trochu fajnovka.. voda je sice mnohem teplejší než v bazénech ale bažinec pod nohama, kachny všude kolem a "špinavá" stojatá voda.. už to není nic pro mě :D Eliška je ale velmi spokojená a nic z toho jí nevadí. Ba naopak honí kachny i s káčátkama a v bažinci se rochní. Anež bude fajnovka po mamince a raději se přesune na paddle board s Kájou a vydá se na kaskaderskou projížďku.

Odpoledne nám předčasně ukončí blížící se bouřka a vydatné deště. Já jsem ale docela ráda, protože holky konečně zaženeme spát před desátou. Takže hurá pracovat a dopsat včerejší rest.

Den druhý - Gardaland

Probouzíme se do nádherně slunečného dne. Dneska to vypadá na pěkný pařák. Na desátou chceme být v zábavním parku, takže snídáme balíme a jdeme se odhlásit z kempu. Milá recepční nám nabídne, že auto můžeme nechat kdekoliv v kempu a do parku dojít cca 20 min pěšky. Parkoviště u Gardalandu je stejně docela daleko od vstupu a ještě navíc placené. Možnosti využíváme, vyndáváme kola a přesouváme se do parku. 

Hned za vstupem náš čeká Pepa Pig část, která holky uchvátí. Obecně celý areál je velmi vydařený. Bohužel jsou tu velmi přísná výšková pravidla, tak si atrakce nejvíce užije Kája s Anež. Na jedinou atrakci jsme se dostali celá rodina. Holkám se Colorado River tak moc líbila, že jsme si ji projeli ještě dvakrát. Trošku zamrzelo, že hned po první jízdě do nás na konci zezadu drcnul jiný člun a Kájovi spadly z hlavy brýle někam hluboko do útrob atrakce. Má ještě dvoje náhradní. Nebo spíše vlastně už jenom dvoje ;)

Celý den nás provází třicítky a to zmůže hlavně Elišku, která ve frontě na pizzu usíná. Šlofíčka si dá nakonec ve stínu na ručníku a Gardaland opouštíme v šest večer.

Čeká nás kraťoučký přejezd na jižnější část jezera do Peschiera del Garda. Cestou ještě malinko nakoupíme a ubytujeme se v obrovském kempu. Chceme se tu zdržet dva dny a dát si pohodovější program. 

Den první - Lago di Garda

S cestováním jsme si dali menší přestávku.. takovou mateřskou :D Nějak se nám stalo, že ani jedno dítě od narození nebylo cestovatelský typ.. auto = řev. První dítě člověk bere přeci jen trochu vážně, tak jsme to nelámali přes koleno. S druhým řvoucím už na to nebyly nervy. Ale okolnosti se tak nějak sešly, že teď když je cácorkám 3 a 6 jsme pořídili obytku. Po pár krátkých výjezdech bylo na čase naplánovat dovolenou. Cílová destinace Sardínie na tři týdny. Oproti naší první velké dovolené, kdy jsem měla excelovskou tabulku hodinu po hodině s trasou, kilometrama a spotřebou, vyrážíme vlastně skoro bez plánování. Balíme relativně v klidu a bez dětí, které nabíráme u babičky. Nechápu to, ale obytka pomalu praská ve švech :D A to jedeme skoro bez jídla. Vyrážíme nakonec až kolem sedmé večer. Holky okamžitě usínají (to není dobré). Chceme dnes dojet co nejdále směr Lago di Garda. Cácory se po hodině budí a začíná nekončící čúrací a kakací kolotoč. Když kolem půlnoci znovu usínají, máme toho všichni už docela dost a rozhodujeme se přenocovat na Stellplace kousek před Insbruckem, kam dorážíme po druhé hodině ráno. 

Budíme se do krásného slunečného dne. Holky jsou zvědavé, kde to vlastně jsme a chvíli se kocháme výhledem na alpy. Dnes náš čeká něco přes tři hodiny cesty, kterou si ještě protáhneme, když se Kája rozhodne, že ušetříme za rakouskou dálniční známku. Potom co projíždí miniuturníma uličkama v malebných rakouských vesnicích je spocenej až na zadku. Já to zvládám s hrobovým klidem :D Asi by bylo příště lepší lépe plánovat. Cesta už je to náročnější a děti bysme nějradši vysadili na italských hranicích, ale nakonec se dostáváme do krásného kempu Gasparina na Gardě. Nečekaně je tu nádherný bazén, který způsobí tolik nadšení, že už skoro nezvládneme pořádně ani zaparkovat. Teplota vody je dost pro otužilce ale vypadá to, že holkám to nevadí a já oceňuji, že jsme tam úplně sami. 

Po rychlé večeři se vydáme ještě na procházku/projížďku kolem jezera. Holčičky nacházejí asi tunu mušliček, které musíme samozřejmě všechny vzít sebou. Bylo by to na delší výlet, ale vzhledem k pozdní hodině, zaháníme děti domů a tešíme se na další den ;) Večer se rozhodneme pořešit lístky na Sardínii a pěkně narážíme. Nechtěli jsme se raději vázat na termín a ceny za zpáteční jízdenky jsou tak vysoké, že zvažujeme změnu plánu. Na Gardě se nám moc líbí a holky jsou nadšené. No uvidíme, kam nás vítr zanese :D