Den čtrnáctý - pátek 19. září - Bordeaux - Sant Emilion, koupání la Palmyre

Dune du Pyla

Máme za sebou jednu z nejklidnějších nocí. Vzhledem k umístění kempu pod velkými borovicemi kousek od moře nás přes noc nic nerušilo. Nepršelo, netekl vedle vodopád, neřvali orangutani :) Budíme se do krásného sluníčka a dokonce máme úplně suchý stan. Někdy stačí ke štěstí málo. V rakvi už má všechno svoje místo, stejně tak i v kufru, takže se nám daří vyrazit do hoďky a půl od probuzení. První zastávku děláme znovu na Dune du Pyla, abychom se podívali za světla. Vypadá to docela na atrakci, protože u příjezdu je velké placené parkoviště. Prvních třicet minut je zdarma, takže to by nám mohlo stačit. Za světla je ta hrouda písku přeci jen docela působivější, rozkládá se od nevidím do nevidím a protože je docela brzy, tak ani není přeplněná turistama. Uděláme pár foteček a začne opět závod s časem, abychom vyparkovali do těch 30 minut. Po zběsilém bloudění po parkovišti nakonec přeci jen stíháme a pokračujeme dál směrem Bordeaux.

Pohled ze zvonice St Emilion

Pro nasátí atmosféry vybíráme městečko Saint Emilion, která se nachází na malém kopečku a už příjezd do něj je působivý. Projíždí se neuvěřitelně pravidelnými vinicemi a v dáli se tyčí zvonice Saint Emilion. Městečko je plné historických objektů, kamenných uliček, vinoték a obchůdků, takže se pokocháme, my s Kájou vyběhneme na zvonici a uzavřeme návštěvu sladkou francouzskou palačinkou. Jako pijáci bílého vína toho v této oblasti moc neodegustujeme.

Pláž de la Coubre

Pokračujeme směrem na sever a zastavujeme na koupání poblíž města la Palmyre na Le Phare de la Coubre. Voda je tu sice docela teploučká, ale jinak koupání spíše nepovedené. Takže se jen smočíme a pokračujeme směrem na Nantes s tím, že cestou najdeme nějaký kemp. Cestou po dálnici zahlídneme známou pevnost Boyard, ke které se dá dojet lodí z města La Rochelle. Ukáže se, že hledat kemp takhle ve vnitrozemí, kde nejsou turistické atrakce nebo moře, je docela komplikované. A když už kemp najdeme tak je zavřený. Nakonec dojíždíme do La Roche sur Yon a na konci města máme štěstí, když už ze zavřené kanceláře v osum hodin vychází recepční a ubytuje nás na posledním plácku v kempu. S Jájou stavíme stany a kluci ještě vyráží na benzínku pro jedno chlazené. Tak co, čeká nás zase klidná noc?