Den devátý - Rimini/Pineto

Tak přesun a cestování trochu na divoko nám perfektně začíná hned jak dopíšu večer včerejší blok a jdeme spát. Kája tak vehementně zavře dveře od obytky, až mu v ruce zůstane zlomené madlo ode dveří. Což by sám osobě nebyl takový problém, kdyby to nebyl náš jediný bezpečnostní prvek. Za toto madlo jsme totiž kurtovali dveře k vnitřku vozu tak, že zvenku nebylo možné se dostat dovnitř. No nic, asi vada materiálu (nebo to už Kája přehání s posilkou :D).

Dopoledne ráno si ještě užijeme v kempu. Balení už nám jde opravdu od ruky, takže s holkama stihneme ještě bazén. Ten mimochodem snad každou noc mění, jinak není možné, že je to tak ledový.

Čeká nás skoro 3h přejezd někam k Rimini. Musí říct, že poté co se holky hned na začátku popraly, pokousaly a poškrábaly to zvládly naprosto skvěle. Za odměnu dostávají oběd v mekáči, jak jinak než take away hezky v autě u stolečku. Zastavujeme nakonec až pod Rimini v městečku Misano Adriatico. Kájovi se podaří najít krasné parkoviště u přístavu a já s cácorama si jdeme užít moře a krásné písčité pláže. Ne poprvé na italských plážích nacházíme mraky krásných mušlí. Pomalu se nám už nevejdou do garáže. 

Původně jsme si tu chtěli dát někde pizzu, ale tahle oblast je velmi  málo turistická, takže nakonec vařím rychlou večeři v autě a dáme si jí pěkně na parkovišti. Způsob stolování si určila Eliška a asi to nechám bez komentáře ;). 

Vyrážíme kolem osmé, deváté dál s tím, že holky musí hned usnout. Odpadávají v půl jedenácté. Nechápu čí ty děti jsou. Já už bych spala alespoň třikrát. My to nakonec zapichujeme po půlnoci kousek od dálnice v městečku Pineto na velikém parkovišti. Zákaz nocování tu není a jsou tu další 4 obytky. Trošku nervózní sice jsem, ale jsem tak unavená, že mi ani hluk z nedaleké dálnice vůbec nevadí.