I přes naše hektické balení a cestu přes ucpanou Prahu jsme se na letiště dostali včas. Při vstupu do letadla jsme každý na svém sedadle našli hromádku zajímavých věcí: láhev s vodou, polštář, deku, kartáček s pastou a papírové papuče - na ty jsem z počátku hleděla trochu nedůvěřivě, ale jak super nakonec bylo strávit 10 hodin letu v bačkorách:) Celá hromádka pro mě představovala příjemné překvapení a nadšení z ní mi vydrželo minimálně polovinu letu.
Chvíli po vzletu letadla jsme všichni dostali vlhčený ubrousek na osvěžení (já myslela, že abychom se měli do čeho utřít po jídle). Většina cestujících ho tedy použila a letuška během pár minut vybrala zpět použité. O chvíli později nám byly rozdány pytlíčky buráků pražených v medu a následně nealko nápoje. Nutno podotknout, že to vše proběhlo během prvních 30ti minut letu (já stále měla údivem otevřenou pusu).
Za dalších 30 minut se rozdávala večeře, výběr ze tří chodů: dušené hovězí, vepřové a místní tzv. dušená rýže. Já přízemně zůstala u dušeného vepřového na mrkvi s rýží (za to se dvěma sklenkami dobrého bílého). Kája jako pravý odvážlivec dostal několik mističek s návodem jak „uvařit“, které po smíchání tvořily Korejskou specialitu. K večeři nám byla nabídnuta ještě káva a čaj a následně letušky vše sklidily.
 |
| Korean Air vs. ČSA |
 |
| Boeing 777 - 200 |
Chvíli po vzletu letadla jsme všichni dostali vlhčený ubrousek na osvěžení (já myslela, že abychom se měli do čeho utřít po jídle). Většina cestujících ho tedy použila a letuška během pár minut vybrala zpět použité. O chvíli později nám byly rozdány pytlíčky buráků pražených v medu a následně nealko nápoje. Nutno podotknout, že to vše proběhlo během prvních 30ti minut letu (já stále měla údivem otevřenou pusu).
Za dalších 30 minut se rozdávala večeře, výběr ze tří chodů: dušené hovězí, vepřové a místní tzv. dušená rýže. Já přízemně zůstala u dušeného vepřového na mrkvi s rýží (za to se dvěma sklenkami dobrého bílého). Kája jako pravý odvážlivec dostal několik mističek s návodem jak „uvařit“, které po smíchání tvořily Korejskou specialitu. K večeři nám byla nabídnuta ještě káva a čaj a následně letušky vše sklidily.
 |
| Kájouškova večeře :) |
Moje okouzlení z návštěvy letadlové toalety asi nebudu moc rozepisovat, ale nikdy bych neřekla, že mohou překonat toalety některých lepších hotelů (jít tam s foťákem mi bylo trapné ).
Zhruba v půl jedenácté nám zhasli světla a my se pokusili usnout. Spaní v letadle není moje silná stránka, pokud se nenacházím v poloze vleže, tak nemám šanci. Kája s tím problém neměl, stejně jako můj chrápající soused.
Po zhruba třech hodinkách spánku mě probudilo rozsvícení světel – letušky rozdávaly horké, napařené ručníky na osvěžení, opět nabídli nealko nápoje a po našem probrání se podávala snídaně. Tentokrát jsem nerozuměla ani slovu, tak jsem se opičila po Kájovi, na stolečku se nám objevila vaječná omeleta s brambůrkami a ovoce (Kája brblal, raději by ochutnal tu podivně vyhlížející hmotu, co si vybral soused).
Celý let – 9,5 hod – mi utekl velice rychle, pohybovali jsme se průměrně 1000 km/h a uletěli přes 9tis km.
hmm vypada to, ze Korean Air je celkem slusna spolecnost, kdyz da i papuce ;))
OdpovědětVymazatniiikii museli ste je vracet?? by se hodili do noveho bytecku :-)) bych je nabizela navsteve :D
OdpovědětVymazat