Probuzení do šumění moře už jen dokreslí Kája, který mi přináší cappuccino a croissant z recepce. Sedám si na pláž a vychutnávám si nádherné ráno a chvíli klidu, ze které mě vytrhává hlas naší starší: "Kde je sakra máma?". Tak zpátky do reality a jde se makat. No už aby ty holky šly na někam na intr, čím dál tím líp :D Překvapuje nás příjezd pojízdného farmáře, který nabízí místní sýry, klobásy a pečivo. Po zkušenosti s bábou z Chorvatska beru nakonec jen pečivo, když pán nemá nazpátek tak přihazuje další :D Po chvíli přijede i zelinář a tam už bereme jen trošku ovoce pro holky. Dnes bychom se rádi posunuli jen kousek zpět na sever, nejlíp do kempu s bazénem kvůli holčičkám, které přeci jen divokost stelplacu nenadchla jako mě. Po cestě je nutnost nakoupit, protože lednice zeje prázdnotou a s restauracemi nám to zatím moc nevychází.
Po cestě je jen Lidl, ale to nám nezabrání nakoupit víc než běžně nakupujeme doma. Dnes je den dětí, holkám jsme koupili nerf pistolku do vody a hromadu zmrzlin. První balení 8ks zmrzliny dojídáme ještě na parkovišti :-) (malý mrazák prostě) a razíme směr kemp.
Do kempu jsme dojeli skrz podjezd smrti (pro auto, ne pro nás) pod železniční tratí. V kempu Veru poslali doprkvančic, že máme moc dlouhé auto, tady bydlet nemůžeme. Po chvíli zmatkování se otáčíme kousek před podjezdem. Vedle kempu je stellplatz kam se vejdeme, navíc zase přímo u moře. Tak jo, na dvakrát se tam nasoukáme abychom zjistili, že obsluha tu nikde není, všechna volná místa jsou divně zapáskované igelitovou páskou. Ani Ital, co přijel po nás, neví co má dělat a dokola se mě italsky na něco ptá. Je to tu diný, včetně osazenstva v obytkách. Jedeme pryč, Veru je kyselá, ja taky. Čeká mě zase ten podjezd.
Posuneme se ještě o 30 minut dál a tam to musí vyjít. No, po 10 minutách googlování to měníme na jiný kemp, další půl hodinu cesty. Tam už to fakt musí vyjít.
Jo vyšlo. krásné prostředí, milá recepční, bazén, stromy co dělají stín, aby slunce na auta tak nepralo. A taky se kvůli nim na místo ani s pomocí recepční nevmáčkneme. Místní borec co umí italsky, anglicky a po tom co jeho navigování při couvání občas ignoruji, začne mluvit česky "pomalu, dobrý, pozor, it's very difficult to park here." nás nakonec raději dovede na jiné místo, kam celkem bez problémů zacouváme.
Holky jdou společně vyzkoušet bazén a já rozbiju tábor. Bazén má konečně normální teplotu, dá se v něm vydržet déle než 5 minut bez omrzlin. Uvidíme jaké bude zítra moře.
Žádné komentáře:
Okomentovat