Stále ještě zůstáváme na stejném místě ať netrápíme holky další cestou autem. Eliška má trošku ponorku, tak se raději do ničeho moc nepouštíme. Kája vezme Anež na kolo, my s Eli procházíme kemp a omylem se nám podaří vyrabovat dětský automat na hračky, který po otočením kolečkem i bez eura vyplivne tři kuličky. To vyvolá velkou radost. Dopoledne strávíme v bazénu. V poledne zjistíme, že ani tady pizzu k obědu neseženeme - pizza pouze k večeři. Zvláštní zvyk. Já dávám po obědě trochu do pořádku auto. Už to bylo potřeba. Jsou obytkáři co sebou vozí tyčový vysavač a kýbl s mopem, ale já si poradím bez toho. Přeci jen je třeba někam nacpat ty 4 kola.
Veru se rozhodla, že půjde koupit pizzu alespoň k večeři. No trvalo to možná přes hodinu a dalo to všem zabrat: Nejdříve fronta u baru, kde se objedná a rovnou zaplatí (to abyste si to už nemohli rozmyslet). Pak se musí někam za roh na výdej vzít si pořadový lísteček a čekat na vyvolání (to vám nikdo neřekne). Až... skutečně až (!) vás vyvolají, ukážete účet a oni na tom teprve začnou dělat. Pak samozřejmě vyvolávají podle úplně jiných čísel, jak jinak než hulákáním v italštině. Prostě to funguje podobně, jako v Itálii jízda na kruhovém objezdu. Pizza ale moc dobrá.
Večer nás malinko potrápila italská rodinka s pejskem, přičemž štěkající smeták nebyl rozhodně nejhlasitější. Holky Veru nějak uspala a vymýšlíme další kemp.Poznámka pro příště, v Itálii evidentně neuznávají:
- ledovou kávu (a to ani prefabrikát v kelímku v supermarketech)
- pizzu přes oběd
- postavit si obytku tak, aby nestála dveřmi/markýzou k vám
- směrovky na kruhovém objezdu
- překvapivě angličtinu, spousta i mladých lidí neumí ani základy
Žádné komentáře:
Okomentovat