úterý 17. března 2015

Den první - neděle 15. března 2015 - Niagárské vodopády

Budím se kolem sedmé ráno s hladovým žaludkem, takže první co chci je sehnat teplý čaj a něco k jídlu. Statečně vytáhnu z postele Káju a jedeme po okolí něco sehnat. V místě kde jsme a v neděli ráno to není úplně jednoduchý. Nakonec čaj kupujeme u McDonadla a něco sladkého k zakousnutí na pumpě. Najíme se, pobalíme a vyrážíme směr Niagáry. Máme před sebou zhruba hodinku a půl cesty, která uběhne raz dva. Cestou párkrát přejíždíme řeku Niagáru, která nás jen navnaďuje na to co nás asi čeká u vodopádů.

Zima je :)
Zastavujeme na parkovišti na Americké straně. No parkovišti.. rozkopaný, zabahněný oplocený cosi. Maličko ve mě trne co nás vlastně čeká, protože všude kolem nás je víceméně staveniště uprostřed, v létě asi hezkého, ostrova. Je hrozná zima a mlha. Když dojdeme k vyhlídce, tak už je to skoro k smíchu. Šest hodin cesty a není nic vidět. Vodopády jsou přesně za sloupcem mlhy/páry či čehosi. Fotka je asi dost vypovídající a to první co jsme se po příchodu smáli ostatním turistům, proč se fotí u hroudy hnusnýho špinavýho sněhu. Padá rychlé rozhodnutí. Překročíme hranice s Kanadou a zkusíme to z druhé strany. Vystojíme frontu přes Rainbow bridge, odpovíme na všetečné dotazy kanadského hraničáře a nakonec jsme přeci jen puštěni do Kanady - super, už můžu říct, že jsem tam byla :) 
Niagáry z Kanadské strany

Už množství turistů vypovídá o tom, že tady by to mohlo být lepší. Po troše dobrodružství s hledáním parkovacího místa (po tom co jsme byli svědkem rozdávání pokut za špatné stání) se jdeme pokochat výhledem na padající vodopády. Nakonec je zážitek docela ohromující - padající masy vody v zasněžené krajině, ale přeci jen bych doporučila návštěvu mimo zimní období. Vodopádům asi nejvíc škodí prostředí, ve kterém jsou umístěny. Nicméně odjíždím se spokojeným pocitem.

Cestou to bereme do Buffala na jejich vyhlášená buffalo wings k pozdnímu obědu. Zážitek příjemný. Jídlo dobré a přecpeme se k prasknutí.

A teď nás čeká pět hodin v autě. Skoro už je mi líto Káji, nicméně zítra auto vrátíme a už budeme chodit jen pěšky nebo místním mhd. Dnešní cíl je Woodbury - ubytovat se poblíž premium outletů. Já se z auta přesouvám pomalu ve spánku.

1 komentář:

  1. parada, chut k jidlu a cepice :-) tleskam :-)) uzivejte i zamrzle to vypada krasne :))

    OdpovědětVymazat